Rozdělení Československa byl zločin a napravit to může jen revoluce

 v Ze skupiny na Facebooku

To, co se může zdát nesmírně složité, mívá obvykle to nejjednodušší řešení

Nevěříte? Ale ano, je to tak, stačí se jen oprostit od vnějšího působení a použít zdravý selský rozum. Neshody, dohady, nemožnost dosáhnout společného řešení, to je bohužel současný tragický stav vlasteneckého odboje. Přímo se nabízí otázka, proč tomu tak je a co s tím?

Nejprve se pověnujme tomu proč. Odpověď na tuto otázku není zas až tak složitá. Příliš se necháváme ovlivňovat jednotlivými problémy, se kterými se naše vlast potýká a je pochopitelné, že, co člověk, to jiný názor. Zakopaný pes je v tom, že podléháme, byť třeba nevědomky, mediálním tlakům a pak jednáme tak, jak si představitelé tohoto prašivého režimu přejí, abychom jednali, tedy vedli mezi sebou „války“ o tom, co je důležitější. Ono z pozice režimu je to velmi dobře promyšlený tah, jak si svou moc udržet. V podstatě je to přímo geniální myšlenka, vždyť ti, co se hádají a perou mezi sebou, vnímají realitu pouze z pozice té „své pravdy“, pro svoje bojůvky nedokáží vnímat věci v kontextu a především se nikdy nedokáží postavit na odpor. To je celá ta jejich politika, udržovat společnost ve stavu strachu, permanentní rozhádanosti a vzájemné nenávisti, to je to, co je již 27 roků drží u moci.

Co tedy s tím? Budeme dále bojovat proti oligarchoidnímu režimu podle jejich pravidel, nebo si vytvoříme pravidla vlastní? V prvé řadě bychom si měli uvědomit, že pokud budeme upírat svou pozornost pouze k jednotlivým problémům, nemůžeme se nikdy posunout ani o píď vpřed. To, na co se soustřeďujeme, jsou pouze důsledky daleko hlubšího problému z naší historie. Pravda je taková, že prapůvod současné tristní situace v naší vlasti se váže k roku 89, tam to všechno začalo. Vše, s čím se dnes potýkáme má společného jmenovatele, proto se v našem boji musíme zaměřit ne na důsledky, ale na příčiny.

Je nutné si plně uvědomit, že při přípravě sametového podvodu, se již chystal daleko větší zločin, jenž byl také následně dokonán, a to rozdělení Československa. Nejenže proběhlo v naprostém rozporu s našimi tehdy platnými ústavními zákony, ale jeho viníci, kteří se tímto dopustili mimo jiné zvlášť závažných zločinů jako je vlastizrada, rozvracení republiky, či sabotáž, nikdy nebyli uznáni vinnými a potrestáni. Naopak, celá plejáda dalších politických kreatur v těchto zločinech pokračovala a pokračuje vesele dále.

Teď si možná říkáte, tak proč to nikdo neřešil, proč, se tím někdo nezabýval, třeba to ani nejde změnit. Ale, co když je to tak, že si jen nikdo nechtěl pálit prsty? Že to tak prostě vyhovovalo a dodnes vyhovuje jednotlivým politickým stranám a ani ty současné na tom nehodlají nic měnit. A proč také, když na tomto neskutečném svinstvu mohou dál profitovat. Nebo vy snad víte o nějaké straně, či hnutí, co by se rády přiživily na tomto systému, mající ve svém programu vyšetřování těchto zločinů a exemplární potrestání viníků?

Krok jedna tedy je pojmenování skutečného problému, proti němuž chceme bojovat. Krok dvě, sjednocení, ale ne za kým, nýbrž za čím. To značí sjednotit se za společnou myšlenkou a za tou společně jít. V této fázi není třeba usilovně hledat nějakého vůdce, je třeba širokých mas lidí, jenž se režimu postaví a půjdou za myšlenkou občanské revoluce. Té revoluce, která naplní skutečný význam tohoto pojmu, tedy lidového povstání, jehož součástí je mimoprávní akce mas, kterou se usiluje o změnu politického systému, nikoli jen vládnoucí elity. Ti skuteční vůdci s přirozenou autoritou vykrystalizují právě z těchto mas a dovedou nás ke společnému vítězství.

Michaela Holubková
Nejnovější články

Zanechat komentář

Napište nám

Cítíte-li potřebu spojit se s námi, využijte tento jednoduchý kontaktní formulář. Díky.

Nejde přečíst? Změnit text. captcha txt